Spolek Babinec, v němž si jsou všechny členky sestrami, vznikl v září roku 1999 ve Věžnici proto, že několik žen chtělo uspořádat sraz rodáků obce. Ze šesti členek bývalé organizace Českého červeného kříže stoupl počet na čtrnáct žen. Název Babinec vznikl kuriózně při přípravách srazu rodáků a polenský děkan jim ho na místě požehnal. K oficiálnímu založení spolku coby občanského sdružení došlo už v listopadu 1999.

Všechny peníze, které ženy vydělají, jdou na akce pořádané pro děti, pro důchodce, rodáky. Dále přispívají také na opravu polenského kostela či finančně pomohly při povodních. Ženy z Babince se však angažují i politicky. Při volbách do obecního zastupitelstva v roce 2002 sestavily vlastní kandidátku jako Sdružení nezávislých kandidátů a tři sestry se dostaly do zastupitelstva.

Členky občanského sdružení Babinec se schází v pronajaté klubovně nebo v domácnosti jednotlivých žen vždy, když se chystá nějaká akce či nácvik recesní scénky. V popisu práce mají oficiálně pořádání zábav, plesů, oslav dne dětí, setkání důchodců, srazy rodáků, výstavy a besedy, rehabilitační cvičení a sportovní akce. Kromě toho vydávají i občasník Ba-binec Times. Ženy tak za sebou mají řadu vystoupení, kdy například parodovaly recitování básniček předškoláky, nacvičily si scénku Slunce, seno, ... po svém, odehrály Mrazíka, zatancovaly čivavu či kankán, kde nechyběla bordelmamá. To je však jen zlomek jejich činnosti. Od jara do podzimu zajišťuje Babinec také pořadatelskou službu při zápasech fotbalového mužstva FC Varex Věžnice a jednou se s ním dokonce utkaly. Účast byla obrovská a všichni se dobře bavili. Pouze jednou se stalo, že rozhodčí nenašel vhodnou výmluvu, proč neuznat mužům gól, ale i tak ženy vyhrály 3:1.

Babinec se z tisku dozvěděl o podobném recesistickém spolku z jihočeského Větřní nazvaném Al Caponeho milenky. Babinec zaujalo, že milenky jsou „střelenější” než ony, a daly si s nimi sraz. Když za nimi jely, převlékly se za mužské.

Sraz rodáků je vždy hodně náročný. První byl ovšem nejtěžší. Musely sehnat velké množství adres na lidi, kteří v obci už nežijí, a odeslat jim pozvánky. Dnes mají o toto shánění práci ulehčenou. Ovšem už brzy ráno se musí sejít, aby připravily pro rodáky občerstvení. Často to jsou řízky, kterých musí být několik desítek. Na práci je jich naštěstí hodně a v družném hovoru rychle utíká.

Každý rok pořádají akce také pro děti. Jde především o oslavu dne dětí, loučení s prázdninami a prosincové sladké člověče. Při loučení s prázdninami se obvykle zapálí velký táborák, na kterém si děti opečou buřty.