Není snadné z dostupných pramenů vystopovat celou pravdivou historii o kamenném mostu u Lutriána. Snad, kdyby kamenné pilíře promluvily a sdělily nám, kdo využil jejich služeb. Bohužel mlčí a tak se o historii můžeme jen dohadovat a zkoumat, zda jsou naše domněnky pravdivé či nikoliv.

Jisté je, že přes naši obec vedla odbočka Haberské stezky, která byla hojně využívaná dle některých historických podkladů do 12. století. Podle velmi odvážných tvrzení po této stezce kráčel sv. Metoděj se svojí družinou, když se vracel z pražského vězení zpět na Velehrad, ale to jsou jen domněnky. Jisté však je, že most je starý několik set let a že právem musíme být hrdi na to, že v blízkosti naší obce se nachází takový historický skvost, který vydržel do dnešních dnů a který se nám podařilo zachránit před jistou zkázou.

Most ve Věžnici se nachází na jednom z nejdůležitějších spojení raně středověkého českého státu, které zajišťovala Haberská stezka. Stezka a její odbočky patřily mezi klasické komunikační systémy spojující střed Čech s jižní Moravou. Samostatnou odbočku tvořil úsek mezi Německým Brodem a Polnou, který vedl přes Věžnici. Z Polné odbočovala opět řada lokálních komunikací například směrem na Olomouc nebo Slavonice.

Most o třech mostních obloucích překlenuje říčku Šlapánku za obcí v blízkosti mlýna nazývaného U Lutriána. Je vyzděn z nepravidelného lomového kamene a proti proudu je opatřen dvěma zašpičatělými náběhy. Přesnou dobu jeho vzniku nelze s jistotou určit, neboť se dosud nepodařilo nalézt v písemných pramenech zmínku o jeho výstavbě. S určitostí však lze konstatovat, že jednak po stránce materiálové a konstrukční, jednak vzhledem k jeho poloze na staré zemské stezce se řadí mezi naše nejstarší mosty. Oproti dochovaným „velkým kamenným mostům“ přes Otavu v Písku a Karlovu v Praze , u kterých je doba vzniku známá, je most ve Věžnici svými rozměry menší. Budování dopravních staveb, brodů nebo mostů v průběhu 13. a 14.století bylo na tehdejší stavební možnosti jistě velmi náročné, a pokud neexistuje spolehlivý písemný doklad, lze o časovém určení vzniku věznického mostu jen spekulovat. Nabízí se však srovnání s dalším nedalekým kamenným mostem přes Sázavu v Ronově u Přibyslavi, o kterém se sice také nenalezly přímé písemné prameny, ale dobu jeho vzniku v 16. století lze odvodit z nepřímých písemných dokladů. Řadíme–li Ronovský most do tohoto období renesančního stavitelství, stavební konstrukce i materiálové zpracování věžnického mostu vypadá poněkud starší.

Most byl v letech 2003 a 2004 opraven z finančních prostředků obce Věžnice a Krajského úřadu Kraje Vysočina. Opravu mostu prováděla firma První humpolecká stavební s.r.o.. Odborný dohled nad opravou měl Národní památkový ústav v Brně a Památkový odbor Magistrátu města Jihlavy. Slavnostně byl požehnán a znovu otevřen 6. června 2004.